Volyňské pověsti

Zadání:

1. Otevřete si úkol v učebně (google classroom).
2. Vložte vyprávění hlavní nadpis "Volyňské pověsti"
3. Najděte čtyři chyby a opravte je (chyby jako například auuuuuuuuuuuuto).
4. Vyprávění rozdělte tak, aby obsahovalo čtyři odstavce (čtyři pověsti)
5. První řádek v každém odstavci odsaďte pomocí tabulátoru.
6. Vyprávění dejte nadpis - udělejte ho tučným barevným písmem velikosti 16 a zarovnejte ho na střed. (písmo si zvolte)
7. Písmo celého vyprávění změňte na Times New Roman velikosti 12.
8. Zvýrazněte malé nadpisy = tučný text + kurzívu (podle vzoru)
9. Celé vyprávění (kromě hlavního nadpisu) zarovnejte do bloku.
10. Z internetu stáhněte 2 fotografie, které pasují k pověstem.
11. Svou práci odevzdejte do třídy (google classroom).

Vzorový text:

Anděl strážcem

Nad Volyní vyyyyyyyyyyyyyyyyypíná se kostelíček Anděla Strážce. Kdysi tu po stráních pásavali ovčáci svá stáda. Jeden z nich brával s sebou malého chlapce z rodu Prokopů. Jednou utrmácené dítě usnulo, když tu se v jeho blízkosti objevil jedovatý had. Avšak pastevecký pes vzburcoval svého pána a hošík byl včas zachráněn. Jako díkuvzdání byla na tom místě šťastnou rodinou vystavěna malá kaplička. A když zchátrala, byl místo ní kostelík dnešní vyzdvižen.

Není všechno zlato, co se třpytí

Při Volyni stával pěkný mlýn. Dobře se tam dařilo a zlaťáky cinkaly v mlynářské truhle. Proto se jmenoval Zlatý mlýn. Ten kdysi zdědil jeden nehodný syn, říkali mu Damián Kozlík. Bylo to pěkné kvítko, frejoval, karbanil a práce se štítil. Jak už to bývá, zakoukala se do něj Markéta, dcera nejbohatšího měšťana volyňského Martina. Rodiče jí bránili, avšak nakonec povolili. Protože Markéta přinesla na mlýn pěkné věno, milý Kozlík začal rozhazovat plnými hrstmi. Stížnosti na jeho nevázaný život se množily. Poooooooooooooookuty přibývaly a mlýn pustnul. Nakonec se Damián dal k lupičům. Žena se usoužila a mlýn přišel na buben. Dlouho se však loupežník Kozlík netěšil ze svého hříšného života a skončil vlastní rukou.

Ze sklepení k nebi

Volyňské náměstí je celé podsklepené labyrintem chodeb. Kdysi za dávných časů tam v domě Rochotovském bydlel zámožný řezník Držka. Ten měl svůj sklep podivně zařízen. Protože byl plný vody, používal jej k uskladňování mléka. Muselo se však plout temnotou po voru. Jednou poslal své dvě malé dcerky pro mléko, a ty se neššššššššššťastnou náhodou utopily. Na památku jejich duší nechal na svém pozemku za městem založit evangelický chrám. Říká se mu Na Malsičce.

Poslední vodník volyňský

Při obecním mlýnu ve Volyni hospodařil jeden vodník. V noci se plížil po mlýnici a lekal mleče, takže přes noc musel mlýn často stát. Pan otec přemýšlel, jak by se nezvaného hosta zbavil. Až jednou přišel do mlýna krajánek, který nabídl mlynářovi, že ho vodníka zbaví. Krajánek si opatřil lýkový provaz a odebral se na noc do mlýnice. O jedddddddddenácté skřípla dvířka a vodník byl tu. Za pár okamžiků se už bezmocně zmítal ve smyčce. Když poznal, že neuteče, začal s prosíkem. Nakonec musel slíbit, že se vystěhuje z města a již nikdy do něj nevkročí, ani po suchu, ani po vodě. Od té doby již vodníci ve Volyni nejsou.

Zdroje textu https://povesti.knih-pt.cz/obsah/seznam

Vzor: